|
| |
|
| |
|
|
Perestrojka a její odraz v ruské a české společnosti a kultuře
Kuksin, Artem ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Ve své bakalářské práci bych se chtěl zaměřit na jednu z klíčových historických událostí z dějin Sovětského svazu známou jako Perestrojka. Chci v ní odpovědět na otázku, jací byli lidé pozdního socialismu v ČSSR a v Sovětském svazu, čím se lišilo jejich vnímání současného dění a budoucna, jak byl chápán duch času na konci století v médiích a ve filmové tvorbě. Za nezbytnou část práce považuji zachycenípostavy generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova, průběhu a následků jeho ekonomické asociální politiky, popsání zvláštnosti režimů a společenských poměrů v období 1985-1989.
|
|
|
Prvky propagandy v normalizačním seriálu Chlapci a chlapi
Štarman, Ondřej ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá televizní produkcí v období osmdesátých let v tehdejší Československé socialistické republice, konkrétně se zde analyzuje seriál Chlapci a chlapi (1988) režiséra Evžena Sokolovského. V teoretické části se čtenář seznámí s teorií propagandy a jejími typy. Dále je představen pojem diskurz a přístupy k diskurzivní analýze. V závěru teoretické části se práce věnuje dobovým kontextům seriálu, představují se pojmy normalizace a přestavba. Stručně je také popsána teorie výstavby příběhu. Práce si v praktické části klade za cíl odhalit předpokládaná zakomponovaná propagandistická sdělení v seriálu. Za účelem potvrdit politické zadání seriálu (vylepšit obraz armády u československé společnosti) autor tato sdělení hledá. Dalším cílem práce je popsat prostředky, jakými bylo sdělení doručeno. Na analýzu samotného seriálu přímo navazuje rozbor mediálních výstupů v dobovém tisku, konkrétně v Rudém právu a Týdeníku ČST, kde autor hledá příspěvky související se seriálem. Cílem tohoto snažení je nalézt zpětnou formulaci politického zadání, což by opět posloužilo jako důkaz jeho existence. Pro analýzu obsahu seriálu i mediálních výstupů je použita diskurzivní analýza za využití konkrétních přístupů Jamese Paula Geeho a jeho sedmi základních oblastí reality a analýzy ideologie Johna B. Thompsona.
|
|
|
Výběr a nasazování zahraničních pořadů zemí západního bloku v Československé televizi v letech 1977 a 1987
Luňáčková, Eliška ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Diplomová práce Výběr a nasazování zahraničních pořadů zemí západního bloku v Československé televizi v letech 1977 a 1987 se věnuje principům dramaturgického rozhodování o výběru západní zahraniční televizní produkce do vysílání Československé televize v sedmdesátých a osmdesátých letech a vlivům, které tento výběr ovlivňovaly. Práce se snaží zjistit, do jaké míry dobová politická situace ve společnosti ovlivňovala tvorbu televizního programu, resp. uvádění zahraničních pořadů na československých televizních obrazovkách. Skladba zahraničních pořadů uváděných v letech 1977 a 1987 na televizních obrazovkách byla detailně rozebrána. Na základě výsledků bylo možné zjistit, kolik odvysílaných zahraničních pořadů pocházelo ze socialistických zemí a kolik z kapitalistických zemí a kdy byly nejčastěji uváděny. Detailně byly prostudované i Ideově tematické plány - plány, kterými se Čs. televize musela po celou dobu normalizace řídit. Jedním z dílčích cílů této práce bylo zjistit, zda se jimi Čs. televize (především pak Hlavní redakce pořadů ze zahraničí, která měla výběr zahraničních pořadů na starosti), při výběru pořadů skutečně řídila. V poslední části práce pak byla konkrétně popsána práce Telexportu a Hlavní redakce pořadu ze zahraničí - dvou oddělení, které měly v daných letech prodej a nákup...
|
|
|
Pohled na období stalinismu jako třecí plocha mezi ruským státem a hnutím Memorial
Černoušek, Štěpán ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Pohled na období stalinismu jako třecí plocha mezi ruským státem a hnutím Memorial sleduje proměny ve výkladu sovětských represí (především z období stalinismu) od konce 80. let 20. století do konce roku 2016. Na jedné straně sleduje postoj ruského (resp. sovětského) státu, na straně druhé pak postoj nezávislého hnutí Memorial. V pěti kapitolách seřazených dle chronologického vývoje si všímá rozporů, které ve výkladu represí státu a Memorialu vznikají a snaží se je vysvětlit. Zatímco postoj Memorialu zůstává po celou dobu konzistentní a snaží se represe dávat do širšího kontextu, ze strany státu vidíme různé přístupy v dobách perestrojky, za vlády prezidenta Jelcina i v období prezidentství Vladimira Putina. Od souznějících postojů se stát pohybuje k výkladům, které jsou v rozporu s pozicí Memorialu a jsou ideologicky motivované. Práce také hledá příčiny současného tlaku ruského státu proti hnutí Memorial, který zesílil především po roce 2014. Na pozadí hlavního tématu práce představuje také stručnou historii hnutí Memorial, jeho vývoj a konkrétní projekty a postoje.
|
|
|
Samizdatové sborníky o divadle
Maxová, Veronika ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Práce je zaměřena na řadu samizdatových sborníků O divadle, které vycházely v letech 1986 - 1989 v redakci Karla Krause. Zabývá se všemi pěti svazky O divadle, u nichž sleduje tematickou koncepci sborníků a její vývoj, skladbu jednotlivých rubrik, formování autorské základny a její specifika, způsob redakční práce a v neposlední řadě též estetické a programové preference redakce a myšlenkový a ideový rámec periodika. Je zaměřena na vznik a okolnosti, které předcházely způsobu redakční práce. Postihuje podobu divadelní kritiky v nezávislém periodiku, místo sborníkové řady v dobovém samizdatovém spektru i její význam pro politický a společenský pohyb v českém divadle v období tzv. perestrojky.
|
|
| |
|
|
Koncepce Společného evropského domu M. S. Gorbačova
Stejskalová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Tato bakalářská práce "Koncepce Společného evropského domu M. S. Gorbačova" analyzuje proevropsky orientovanou myšlenku sovětské zahraniční politiky, která vešla ve známost v polovině 80. let. Šlo o koncept mírové vize a nové otevřenosti Sovětského svazu vůči politice Spojených států amerických a Západu v době studené války. Toto období se vyznačovalo vzájemnou nedůvěrou dvou ideologicky odlišných bloků a reálnou hrozbou jaderného konfliktu. Gorbačov nebyl jediným státníkem, který se evropskou politikou zabýval. Šíření evropských idejí má bohaté historické pozadí. Konkrétně s prvkem společného evropského domu se bylo možné setkat již v rámci zahraniční politiky Leonida I. Brežněva. O aktivní prosazování této koncepce se však zasloužil až Michail S. Gorbačov, kterému je rovněž připisováno její autorství. Tato bakalářská práce mapuje vznik, vývoj i zánik této sovětské zahraniční politiky. A to, včetně průvodních událostí a zásadních postojů západních zemí k ní. Diskutuje také důležité mezníky, které tuto koncepci zásadně ovlivnily. Kromě detailní analýzy obsahu diskutované myšlenky se práce zároveň zaobírá i jejím teritoriálním odkazem. Gorbačovův Společný evropský dům je vedle dalších důležitých aspektů neodmyslitelně spjat s pádem železné opony a s rozpadem Sovětského svazu.
|
|
|
Reflexe Gorbačovových reforem v deníku Rudé právo v období 1985-1990
Fara, Pavel ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jakým způsobem reflektoval deník Rudé právo v letech 1985 až 1990 Gorbačovovy reformy v Sovětském svazu. Michail Gorbačov si přál transformovat sovětský model hospodářství do podoby, která by obsahovala prvky volného trhu. Dalšími jeho vizemi bylo uvedení demokratického fungování země do praxe nebo zaručení svobody slova. Západním zemím nabídl Gorbačov vlídnou tvář a jednal s nimi o odzbrojení a likvidaci jaderných zbraní. Touto iniciativou se zasloužil o konec studené války. Nikdy však Gorbačov neuvažoval o přechodu Sovětského svazu ke kapitalismu a opuštění komunistické ideologie. Komunistická myšlenka byla podle Gorbačova jediná správná a jeho reformy měly zmodernizovat sovětský systém a dál budovat socialismus. Při výzkumu v této práci byla použita metoda kvantitativní obsahové analýzy, která umožnila získat z textů Rudého práva potřebné informace. Práce také na základě odborné historické literatury popisuje, jakou úlohu měly Gorbačovovy reformy splnit a jaký byl jejich průběh. Na základě těchto poznatků pak práce uvádí důsledky reforem při rozpadu SSSR. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byl prostudován výběr vydání deníku Rudé právo v letech 1985 až 1990 a relevantní texty byly hodnoceny dle stanovených proměnných. Nejprve proběhla u zkoumaných textů jejich identifikace a...
|
host ::
RSS.